O Pablu Picassovi a velkých radách
03. 07. 2014 | LovebrandCo je výsledkem práce konzultanta? Často je to nějaká rada. Jaká je nejlepší rada? Ta, díky které vyděláte, nebo zlepšíte svou značku. Platí, že čím je ta rada „větší“, tím je lepší? Ne. Měla by přece rozhodovat její kvalita. Pak ale nedává smysl platit za sáhodlouhé studie nebo v rámci hodinové sazby. Ani jedno totiž není důkazem kvality rady.
Představte si situaci, kdy za vámi přijde váš konzultant. Doporučí vám změnit svou značku tak, aby odpovídala tématům, o kterými se chcete v budoucnu zabývat. Při společném sezení vám klade otázky, díky kterým přijdete na to, že nejlepší je začít posouvat značku tím a tím konkrétním směrem.
Když pak dostanete fakturu, říkáte si za co. Vždyť je přece ta změna logická, na to bych přišel sám. A vlastně jsem si to pak sám i vymyslel, tak za co mám platit? Sakra.
V podobných situacích mohou mít konzultanti tendence odrážet se od množství času, které s prací strávili, nebo množství stránek, které popsali při tvorbě závěrečné zprávy. Jenže počet hodin nevypovídá ani o efektivitě stráveného času, ani o nákladech, které musí konzultant vložit, aby se stal profíkem. A pokud vám někdo dodá jako výsledek práce knihu o délce románu, zvládnete to sice přečíst, ale rozhodně ne během večera. A může se taky stát, že než se textem prokoušete, ztratí se z doporučení akceschopnost – tedy možnost cokoliv co nejdřív změnit.
Připomíná mi to jednu z urban legend o Pablu Picassovi. Ta vypráví o tom, jak Picasso seděl v parku a kreslil. Přistoupila k němu bohatá dáma a praví: „Jste to vy, mistře Picasso?“ Odpovědí bylo souhlasné přitakání. „Musíte mi namalovat portrét!“ Picasso se chvíli dívá na dámu a pak jedním tahem nakreslí portrét a podá jí ho. „To je perfektní! Přesně jste mne vystihnul. Kolik vám dlužím?“ „Deset tisíc pesos,“ odpověděl umělec. „A-a-ale“ začala mumlat dáma. „Vždyť vám to trvalo jen pár sekund.“ Picasso odpověděl: „Madam, dal jsem do toho zkušenosti z celého svého života.“ (zdroj)
Občas na hodinovou sazbu přistoupíme, ale svým partnerům se snažíme vysvětlovat, v čem je hodnota naší práce. My chceme výsledky – třeba více spokojených zákazníků, větší výdělek našeho partnera, pozitivní vliv na okolí značky. To je “produkt”, který prodáváme. Ne stoh papíru, nebo sezení u počítače.
I když si troufnu říct, že u počítače umíme sedět moc pěkně, nemyslím, že by to od nás někdo kupoval.
Tweet